---

---

IQ testy zdarma i s výsledky

Výňatek z knihy:

Jak si zvýšit IQ od Stephena Langera a Jamese F. Scheera

Staňte se géniem.

Géniem se můžete stát v krátké době, pokud si přečtete tuto knihu a budete se řídit jejími jednoduchými informacemi. Na začátku se seznámíte s výsledky, kterých dosáhl profesor Rivera. Pravidelně zvyšuje inteligenční kvocient (IQ) svých studentů z průměrných 110 - 120 bodů až o 30 bodů na úroveň geniality.

Rivera nečiní zázraky, ale používá prostředky, které jsou k dispozici každému. Tomuto odborníkovi na problematiku paměti a komunikace z Valley College ve Van Nuys v Kalifornii se daří dosahovat téměř zázračných změn mysli využíváním platných fyziologických principů.

Zásobení mozku kyslíkem

Hlavní faktor, který zvyšuje IQ je velmi účinné krevní zásobení mozku kyslíkem a živinami.

Jakékoliv 15ti až 20ti minutové aerobní cvičení podstatným způsobem zlepšuje schopnost myšlení a paměti.

Profesor River dosahuje vynikajících výsledků ještě snadněji a rychleji pomocí dvou jednoduchých cvičení. Jeho studenti, kteří tyto cviky cvičí před testy a zkouškami, zpravidla mívají nejlepší výsledky.

Manažeři tyto cviky podle Riverova návodu používají před důležitými schůzkami, před psaním významných sdělení nebo před uzavíráním smluv.

Riverova metoda je následující:

Při nádechu počítejte do 8mi, zadržte dech, počítejte do 12ti pak pomalu vydechujte a počítejte přitom do deseti. Profesor Rivera doporučuje toto dechové cvičení opakovat nějméně 10x. V případě, že se Vám začne točit hlava, okamžitě s cvičením přestaňte; a nejste-li si jisti zdravotním stavem, poraďte se co nejdříve s lekářem.

Při druhém cviku se vestoje opřete o zeď a protáhněte se vzhůru. Cvik proveďte 10x.

Pro maximální mozkovou činnost rovněž doporučeme sedět s rovnými zády u pracovního stolu. Kulatá záda a svěšená ramena snižují krevní zásobení mozku.

Chcete-li co nejvíce podpořit své myšlení, provádějte Riverovy cviky několikrát denně. Na základě mnohaletého výzkumu myšlení a zvyků významných osobností uvádí profesor Rivera nejduležitejší fyziologickou příčinu jejich úspěchu:

Géniové mají lépe prokrvený mozek !

Nedávno uvedl analytik lidského chování a vědec z Jihokalifornské univerzity dr. Max Vercruyssen, že poloha vestoje oproti poloze vleže významně zlepšuje schopnost učení a myšlení. Tento fakt zjistil studiem 100 dospělých jedinců různého věku, kteří prováděli na počítači zadané úkoli po dobu 15ti minut nejdříve vestoje a potom vsedě.

V článku v univerzitním časopise dr Vercruyssen sdělil, že pokud účastníci stáli, zvládli úkol o 5-30% lépe.

Na základě této studie doporučuje: Pokud v práci musíte hodně přemýšlet, pravidelně se na chvíli postavte, abyste podpořili myšlení a poznávací schopnosti.

Ačkoliv studovaní odborníci neznají příčinu, proč myšlení probíhá lépe vestoje,, dr Vercruyssen předpokládá, že to souvisí s dědičně podmíněnou stresovou reakcí, kdy se jedinec v nebezpečí rychle vztyčil připraven na boj nebo útěk. Mozek a tělo schopny vestoje rychlé reakce.

Stání zcela jistě podporuje metabolismus více než sezení. Dovolte mi osobní příklad. Na lékařské fakultě jsem se učil za chůze po pokoji. Můj spolubydlící se mi kvůli tomu smál. Ale studie z Jihokalifornské univerzity potvrzuje, že jsem se choval správně. Když čtu a přitom chodím dostuji idnes stejně dobrých výsledků.

Lidé se sedavým způsobem života zpomalují svojí mozkovou aktivitu

I když víme, že mozek významně ovlivňuje tělo, často přehlížíme fakt, že také tělo ovlivňuje mozek. Zároveň přehlížíme skutečnost, že mozek je tělesný orgán a jako takový vyžaduje fyzické cvičení.

Například vědci se Scripps College v Kalifornii ve své studii zjistili, že lidé, kteří pravidelně cvičí předčí jedince se sedavým způsobem živoata v myšlenkových pochodech, v paměťových schopnostech a v rychlosti reakcí.

Tým vědců z Alabamské univerzity pod vedením K.A. Shaye rozdělil 105 mužů do šesti skupin podle věku na mladé, ve středním věku a starší a podle tělesné zdatnosti na sportující a netrénované jedince. Všichni absolvovali testy, které zkoumaly maximální dobu udržení pozornosti, mluvu, jednoduché pohybové i celkové vizuální schopnosti. Z těchto čtyř úkolů dosáhli fyzicky zdatní i netrénovaní muží ve třech z nich - v udržení pozornosti, mluvě a provádění jednoduchých pohybových aktivit - téměř stejných výsledků. V oblasti celkových vizuálních schopností však byli tělesně zdatní muži jednoznačně úspěšnější. Výsledek je významný, protože zrakové schopnosti mohou s věkem klesat. Pohyb tedy zřejmě posiluje mysl s věkem tam, kde to nejvíc potřebuje.

---

Odkazy